Změna v lesním hospodaření v okolí Hostína je nepřehlédnutelná. Někdo má obavu, někdo se zajímá, co se děje. Proto jsme položili pár otázek lesnímu hospodáři Ing. Alešovi Erberovi, metodikovi a supervizorovi, který koncepci nakládání s lesy a těžbou ochotně vysvětlil. V rozhovoru se dozvíte nejen o novém vlastníkovi okolních lesů, ale hlavně o zavádění nového způsobu péče o lesy, který vychází z vědeckých poznatků a sleduje cíle enviromentální i ekonomické. S Alešem Erberem se můžete blíže seznámit na jeho webových stránkách.
Od loňského roku mají lesy v blízkém okolí Hostína nového vlastníka. Můžete ho blíže představit? Jste jediným majitelem lesů v našem okolí?
Lesy Klatovy s.r.o. spadají jako dceřiná společnost do majetku Českého fondu lesů, které jsou 100% vlastníkem. Vedle lesa u Hostína s 602 ha vlastníme ještě ca 1050 ha u Klatov a 21 ha Votic. Dohromady tady vlastníme necelých 1673 ha. Vedení Lesů Klatovy sídlí v Praze a lesy spravují dvě polesí, a sice Polesí Klatovy a Polesí Hostín. Lesy spadající pod Polesí Klatovy spravují dva hajní a adjunkt, Polesí Hostín pan Josef Procházka. Já, v roli odborného lesního hospodáře a lesního správce, metodicky vedu a dohlížím na způsob hospodaření v lesích, obchod se dřevem a podílím se na řízení firmy. Více o naší firmě najdete na webu: www.fondlesu.cz
Kdo má Vaše lesy na Hostíni na starosti? Na koho se mohou lidé obracet?
Určitě se obracejte na pana Josefa Procházku (kontakty na webu) , kterého místní jistě dobře znají. Je to prodloužená ruka odborného lesního hospodáře, tedy mne.
Změní se nějak způsob hospodaření v lesích pod Vaším odborným dohledem?
Chceme se zaměřit na uplatnění přírodě blízkého hospodaření s maximálním využitím tvořivých sil přírody v principu Pro Silva (www.prosilvabohemica.cz ). Tedy těžby bez holých ploch, pokud to nebude nezbytně nutné např. kvůli zpracování souší, napadané stromy kůrovci či poškozené větrem. Odborně se bavíme o tzv. nahodilé těžbě. Těžba z počátku minulého roku tj. před převzetím ze strany naší firmy, po které vznikly holé plochy, byly na dlouhou dobu poslední holoseče. Naše těžby se budou orientovat na péči o jednotlivé stromy – výběrným principem. To znamená péče o koruny cílových stromů, aby rostly v optimálním rozestupu s ohledem na jejich přírůst, ekologickou odolnost a vývoj přirozené obnovy, jenž je naším prostředkem k dosažení cíle, což jsou bohatě strukturované porosty. Takové porosty i lépe zadržují vodu, ochlazují okolí a tvoří lepší životní prostředí z pohledu zvěře, ptactva a hmyzu. Vedle toho chceme ponechávat většinu klestu v lese jako hnojivo. Myslím tím potěžební zbytky, které pomístně podrtí půdní fréza, od které očekáváme lepší rozpuštění živin do půdy, aby byly lépe dostupné pro kořeny stromů (tím budeme zlepšovat kondici stromů, hlavně borovic). Touto operací zlepšíme vláhovou bilanci půdy. Od tohoto postupu si slibujeme i ozdravění půdy a zlepšení její struktury. Uvědomujeme si totiž, že zdravou půdou vše začíná.
Reaguje Váš přístup k lesnímu hospodaření na častá sucha?
Ano a to je náš primární cíl. Přírodě blízké hospodaření se totiž zároveň bere jako adaptační opatření. Chceme uplatňovat postupy pěstování lesa na těch nejmodernějších znalostech, které díky svému působení na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze, stále chceme zdokonalovat. Aktuálně chceme stabilizovat porosty proti suchu a vývratům, jelikož vedle hrozby sucha budou častěji působit silnější a intenzivnější větry kvůli klimatické změně. Za druhé bylo třeba postupně uvolnit přirozenou obnovu borovice a dubu a nastartovat ve vybraných porostech jejich přirozenou obnovu. Tím jsme zahájili tzv. proces přestavby lesa, jenž znamená změnu hospodaření (odklon od holosečných způsobů hospodaření) a tvořit druhově a prostorově diferencované lesy.
Jaké změny tedy můžeme očekávat? Budou naše lesy v budoucnu v něčem jiné?
Chceme v Hostíně vypěstovat lesy, které z pohledu enviromentálního i ekonomického budou patřit k těm ukázkovým. V našem oboru se ekologické a ekonomické principy synergicky podporují. Pokud bychom se přenesli do roku 2044 – 2054, lesy budou z větší části dubové, kde v některých částech budou růst třešně, jeřáby břeky či jedlé kaštany. V borových porostech bude růst na jednom místě více věkových stádií stromů. Bude to takový pěkný pestrý les – les budoucnosti.
Plánujete vysazovat i ne úplně typicky lesní stromy, třeba třešně. Co tím sledujete?
Plánujeme a již vysazujeme. Na holé plochy se sázely listnáče, jako jsou duby, buky a zmiňované ušlechtilé listnáče. Dřeviny, jako je třešeň, břek, jedlý kaštan, vnášíme z ekologického, ekonomického, estetického i mysliveckého důvodu. Uvědomujeme si potřebu zvěře žít v lese. Aby okusovala co nejmíň stromků, chceme zvýšit úživnost honitby. Tím jdeme i pěstování druhově pestrých a různě starých lesů na co nejmenší ploše. Zvěř bude mít větší klid a pohodu si odpočinout a nažrat se. Víme, že místní lesy jsou hojně navštěvované. A naše zaváděné hospodaření by mělo zvýšit estetický stav místních lesů, zatraktivnit je. Vedle toho zlepší životní podmínky zvěři. A nejedná se jen o čtyřnohé obyvatele lesů, ale i o hmyz a ptactvo, jelikož zmíněné cenné listnáče i oni ocení. Pro sovy a další létavé dravce a brouky chceme ponechávat na dožití a k úplnému zetlení tzv. biotopové stromy. Tedy stromy, které nemají velkou ekonomickou hodnotu, ekologickou ano. Z tohoto důvodu tyto stromy nepokácíme a neprodáme. Byla by škoda, aby tyto stromy byly prohnány jen komínem. Myslím, že cennější bude, když je ponecháme stát pro zlepšení celkového ekosystému místního lesa.
Jsou na Hostíni nějaká specifika, na která musíte brát ohled nebo na ně reagovat?
Osobně vidím tři. Nadstandardně vysoké početní stavy dančí zvěře. Naštěstí ta tolik lesům neškodí jako třeba srnčí a té je podstatně méně. Význam funkce vodoochranné a vzduchoochranné místních lesů, která je důležitá pro obyvatele v okolí. A pak to, že místní lesy jsou hojně rekreačně navštěvované. Proto musíme celé naše hospodaření skloubit tak, a my to tak do jisté míry chceme, aby byli spokojeni i místní. Věřím, že se nám to povede, byť ze začátku prosíme o určitou trpělivost.
Právě tady probíhá poměrně intenzivní těžba. Co se z Vašeho pohledu nyní u nás v lesích děje a co bude následovat?
Ano, na tu právě narážím. Letos se to sešlo, a asi to bude standardem, že zima byla jen 2 týdny. Pak začalo pršet tak, že na Hostíni spadlo 300 % srážek z dlouhodobého průměru, ale už jsme měli pokáceno hodně stromů, které je nutné vyvézt. Borovice se musí odvézt, dokud není teplo, protože pak začnou kvůli vysokému obsahu pryskyřice probíhat chemické procesy, jenž kmeny znehodnotí až o 70 % své hodnoty. Proto nás tlačí čas a musíme odvážet dříví i za tohoto počasí. A to jsou důvody, proč jsou cesty rozblácené a místy jsou vyjeté koleje. Kdyby byla zima jak z obrázku pana Lady, tak by takové koleje a rozblácené cesty nevznikly. Věřte, že vše dáme do pořádku a že to je i naším cílem. Proto bych chtěl požádat čtenáře o trpělivost a shovívavost.
Je u nás v ČR dřevo efektivně využíváno? Máte nějakou vlastní vizi, jak se se dřevem, jako strategickou surovinou, má zacházet?
S ohledem, že z ČR se vyveze 50 % všech pokácených stromů v surovém stavu a min. dalších 25 % v řezivu, tak bych řekl, že není. Ale snažíme se to změnit. Já osobně se v tomto směru, díky aktivitám v minulosti, hodně angažuji. Propagujeme, aby se stavělo více dřevostaveb. A nemyslím tím rodinné domy, ale vícepodlažní byty a kanceláře s výškou do 22 m. Hodně by nám pomohlo, kdyby stát, tedy veřejné stavby, jako jsou školy, školky, úřady, mosty apod., stavěl s větším podílem dřeva. To by pomohlo nejen lesům, venkovu, ale samotným občanům. Jednak by neodcházelo ročně z ČR 60 až 80 mld. Kč, nebyla by poničená silniční infrastruktura od kamiónů se dřevem a hlavně bychom pracovali a žili ve zdravých stavbách, což je vědecky prokázané. Dřevo je materiál budoucnosti a my, stát, se k němu stále chováme macešsky. Proto jsem rád, že první polovině tohoto roku se stane dřevo strategickou surovinou v rámci Surovinové politiky pro dřevo (nová strategie ČR, jejíž zpracování vychází z programového prohlášení Vlády ČR) a že se konečně otevře cesta ke změnám. Alespoň tomu pevně věřím. Věříme, že stát přistoupí k tomu, že dřevostavby budou zvýhodňované v rámci dotací, že bude snížená daň na dřevostavby apod. Rázem by se ze dřeva stavělo víc. Jen pro vaši informaci průměrná těžba v ČR je 15 – 18 mil.m3. V době vrcholu kůrovcové kalamity se vytěžilo 35 mil.m3 jehličnanů. No a na výstavbu dřevostaveb jde v průměru cca. 300 tis.m3.Tedy strašně málo, přičemž je zde obrovský potenciál. Podíl rodinných dřevostaveb na českém trhu je 16 %. Vícepodlažní dřevostavba využívající maximální povolenou výšku se teprve v ČR staví, ale věřím, že během několika let jich budou už desítky, a pak se budou stavět i ty stavby do 22 metrů a třeba i výš.
Místní jsou zvyklí do lesa chodit nejen rekreačně. Hostínsko je pověstné množstvím borůvčí a houbaři tu mají svůj ráj. Nepoškodí se to novým způsobem hospodaření?
Borůvka je vázáná na kyselé půdy, kde roste borovice. My s borovicí počítáme, takže nemějte strach o borůvky, nepřijdete o ně. Dokonce bych řekl, že pro houby a borůvky budeme vytvářet lepší podmínky. Byť se nebudou v budoucnu sbírat v přehledných monokulturních lesích, ale v pestrém lese.
Když hovoříte o spolupráci s obcí, řada lidí využívá samotěžbu pro vlastní potřeby. Jak se k ní stavíte Vy a bude u nás možná i nadále?
Samozřejmě s ní počítáme a budeme rádi, když nám místní pomůžou s odbytem dříví, které je pro ně zajímavé, ale pro pilaře už méně nebo s odstraněním větví po těžbě. V tomto směru se nebojte obracet na Josefa Procházku.
